Recenze na Knihu
Kniha : Automobilové modelářství – Stavba modelů maket pro každého.
Autor : Jaroslav Vořechovský
Nakladatelství : Computer Press
Několik desítek let se zajímám o automobilové modelářství, a když jsem viděl novou knihu Automobilové modelářství - Stavba modelů maket pro každého od Jaroslava Vořechovského a ještě k tomu od nakladatelství Computer Press, zaplesalo mi srdce radostí. Ale jak se říká "i mistr tesař se utne" a v tomto případě to platí desetinásobně.
Kniha je velmi pěkně graficky provedena, jednotlivé kapitoly jsou zvýrazněny a použité písmo je již tradičně kvalitní, to už známe z počítačových učebnic, které si svou kvalitou vydobyly místo v našich knihovnách. To je první dojem po zběžném prolistování. Ale přejděme k tomu hlavnímu - obsahu. Táži se: " Pane Vořechovský, co vás to napadlo psát takové bludy?" Pro laika a amatéra je to jen obsah s velice povrchním, místy až hloupým popisem dané modelářské činnosti. Naproti tomu pro pokročilého modeláře nebo odborníka není taková publikace žádným přínosem. Bohužel odborná stránka je na velmi primitivní úrovni a někde i mimo skutečné technologické postupy. Říká se, že někdy míň je víc, ale tady chybí i to aspoň málo. Pokud najedeme na jednotlivé kapitoly, tak kromě povrchního postupu zjišťuji řadu nedostatků, obzvlášť pokud je kapitola technicky zaměřená. Jen namátkou vyberu pár těch odborných. Třeba právě str.62 kapitola 6. Pájení (Letování). Autor používá při pájení výrazy - svařování, což je nesmysl a to nemluvím o názvosloví, které pojmenovává jednotlivé materiály a technické vybavení. Pájením rozumíme trvalé spojení dvou součástí roztavenými kovovými slitinami, nazývanými pájky. Pájkami vyplňujeme mezeru mezi dvěma ohřátými plochami, které se mají pájet. Když pájka vychladne, spojí se v jeden celek. Toto platí i pro pájení na tvrdo (mosazí, stříbrem, zlatem apod.) Tyto technologie mají přesně stanovený postup, který je neměnný, pouze postupem doby se modernizuje a zjednodušuje, mimochodem se učí na základních školách. Neodpustitelnou věcí je opomenutí zdůraznit, že je třeba používat pájecí pastu nebo kyselinu pro pájení naměkko a pro pájení natvrdo tzv. borax a speciálního nastavení plamene hořáku směsí plyn + kyslík. Docela mě pobavilo používání 100 wattového trafo pájedla na pájení plechů - to slouží pouze ke krátkodobému ohřevu a používá se k letování v elektronice, přiznám se, že bych chtěl vidět tuto činnost při pájení aspoň 5 milimetrů dlouhého spoje o tloušťce plechů 0.5 mm, jak uvádí autor. A ještě dodatek: "Svařováním rozumíme spojování dvou kovových částí za tepla, které umožní vytvořit v místě svaru slitím stejnorodou hmotu." Jen na okraj pro autora knihy. K výrazu "olizovat plamenem"- k tomu se snad v odborné literatuře ani nehodlám vyjadřovat.
Další kapitoly jsou stejně povrchní, opsány z článků, kde vypadly převážně důležité věty. Třeba v kapitole řezání závitů (str.61) chybí velká a důležitá část informací, 16 řádků a z toho 3 nadpisy, je poněkud málo na tak důležitou pracovní operaci. Autorovi uniká důležitá informace jako mazání olejem při řezání závitů, ať v díře nebo na hřídeli a je jedno jestli kov nebo plast, a vůbec nemluvím o modelářsky důležitém materiálu dural nebo hliník, kde se používá petrolej. "Vše má svůj smysl, pane Vořechovský, nedělejte prosím z modelářů fušery." Také chybí jednoduchá poučka na vrtání děr pro závity, kde velikost závitu, třeba M5 znásobíme číslem 0.8 a vyjde nám průměr vrtané díry, tedy 4mm. S těmi strojními tabulkami souhlasím, ale každý je nemá a ani neví, jak se v nich orientovat. Takto bych mohl opravovat další kapitoly, ale to by bylo na dlouho. Co říct závěrem. Vyhodil jsem 175 Kč za knihu, která je snůškou nesmyslů. Zaráží mě však to, že nakladatelství Computer Press, které vydává tak kvalitní literaturu nedokázalo zabránit takovéto knize. Snad si knihu přečte a postupy vyzkouší v nakladatelství člověk aspoň technicky znalý a provede patřičné kroky v opravě této knihy. Jen tiše doufám, že mi některé dítko nepřijde na automodelářský kroužek s vědomostmi z této knihy.
